1
lajkov
1006
správ
Elektrické kurenie
Zobraz úvodný príspevok
Zobraziť profil
tanicka696
Autor diskusie
19.01.2012
0
lajkov
@peter21 Myslíš, že infražiariče sú ekonomickejšie v porovnaní s ostatnými el telesami?
sponzor fóra
0
lajkov
@cacato: sorry z som Ta nepotesil. Ale asi si zanedbal pripravu pred stavbou. Vtedy trebalo studovat ci take alebo onake kuerenie a ako znizit naklady.
0
lajkov
@mr79 No čo už! Budem aspoň improvizovať. Skúsim tak, potom onak, nech neni nuda. :-D Aj tak dík.
0
lajkov
@cacato Suhlasim , ze slovo ziarenie vytvara predstavu , ze mi minimalne narastie tretie ucho, alebo druhy .... ... nesmej sa, myslel som nos. :-) . Salave kurenie / infrapanely/ je ekonomickejsie ako klasicke konvekcne kurenie, o tom niet pochyb. Toto nie je reklama, to je fakt. Napadlo ta niekedy , ze ked mas vysku stropu v miestnosti 2,7 m a pri klasickom kureni dochadza k takemu elektu, ze na termostate vo vyske 1,2 m mas nastavenu teplotu 21, st.C , dak podlaha ma nech 20.st.C / neviem. ci to nie je aj vela/ ale pod stropom mas 24-26 st. C. Cize hruby odhad od vysky 2,2 do 2,7 m je asi objem 15% vykurovaneho priestoru / nechce sa mi to presne pocitat/ ale staci uz 15% na porovnanie. Zaroven zvysenie teploty o 1 st. C v praxi znamena min. 6% enegrie naviac, ale tu mame o zvysenie az o 3-5 st. C. Spocitaj si kolko platis za vykurovanie priestoru, ktory NIKDY !!!! nepotrebuje mat vyssiu teplotu .
0
lajkov
@peter21 Hmm, to sa mi začína páčiť. Som viac menej rozhodnutý ísť do panelov. A koľko majú asi tak životnosť?
sponzor fóra
0
lajkov
@cacato Vieš, ja som v týchto veciach laik. Keby si mi povedal, nech ti zgenerálkujem prevodovku na traktore, tak to mi je bližšie. :-D
0
lajkov
@cacato Ešte doplním k tomu rosnému bodu. V prípade nezateplenej tehly vodné pary, ktoré sa vytvárajú v interiéry prestupujú stavebnou konštrukciou (v tomto prípade tehlou), teda v prípade že interiérová omietka nevytvára vzduchotesný obal. Vodné pary vždy prestupujú smerom z interiéru smerom k exteriéru z dôvodu rozdielnych tlakov v interiéry (vyššia teplota) a exteriéry (nižšia teplota). Po určitej dobe prestúpia skrz exteriérovú omietku mimo domu v prípade, že exteriérová teplota je dostatočne vysoká na to aby nedochádzalo kondenzácii vodných pár v stavebnej konštrukcii.
V prípade zateplenej tehly 5cm polystyrénom, polystyrén vytvára vzduchotesnú vrstvu z exteriérovej strany, ktorá bráni vodnej pare aby opustila stavebnú konštrukciu (okná, ktoré sa dnes robia takmer vzduchotesné tomu ešte prispievajú). Táto sa tu hromadí a ako exteriérová teplota klesá, teplota jednotlivých častí stavebnej konštrukcie taktiež klesá až spôsobí, že uväznená vodná para skondenzuje v stavebnej konštrukcii. Toto sa udeje v lepidle ktorým je prichytený polystyrén a v tehle (v polystyréne nie, lebo je paronepriepustný, takže vodná para sa tam nedostala). Samotná vlhkosť ešte nespôsobuje veľké problémy, iba znižuje tepelnoizolačné vlastnosti tehly. Ak však exteriérová teplota klesne výrazne pod nulu, 5cm polystyrén je nedostatočne hrubý aby zabránil zamrznutiu kondenzovaných vodných pár v lepidle a tehle. Ak cez deň vystúpi teplota nad nulu a slnko svieti priamo na múr, v prípade nezatepleného múru, zamrznutá kondenzovaná vodná para najprv rozmrzne a napokon povrch múru môže dosiahnuť teplotu dostatočnú na to aby sa kondenzovaná vodná para zmenila skupenstvo na plynné a opustila stavebnú konštrukciu (múr uschne). V prípade 5cm polystyrénu, tento zabráni rozmrazeniu alebo odpareniu vlhkosti, čo umožňuje aby sa cyklus so zamrznutím zopakoval. Zopár takýchto cyklov poškodí lepidlo a aj tehlu a môže spôsobiť, že polystyrén jednoducho odpadne. V určitom momente je časť tehly zamrznutá, časť mokrá a časť suchá – na exteriérovej strane má mínusovú teplotu a na interiérovej teplotu o vyše 20 stupňov vyššiu.
Aby sa zabránilo zamŕzaniu muriva, hrúbka polystyrénu (alebo inej tepelnej izolácie) musí mať hrúbku dostatočnú na to aby tomuto zabránila pri najnižšej teplote obvyklej pre danú oblasť. Rosný bod, ktorý sa nachádza v tepelnej izolácii znamená, že táto hrúbka izolácie je dostatočná na to, aby teplota za ňou, kde sa nachádza murivo, bola vyššia než teplota pri ktorej vzniká rosný bod. Teplota, pri ktorej vzniká rosný bod bude niekde vo vnútri tepelnej izolácie, ale keďže je táto paronepriepustná, nenachádza sa tu žiadna vodná para, ktorá by mohla skondenzovať.
Ďalšia možnosť je udržiavať nasýtenosť vzduchu vodnými parami v interiéry na veľmi nízkej úrovni, čo nie je vôbec jednoduché.
Odporúčam preštudovať http://vetrani.tzb-info.cz/tabulky-a-.... Tu sa dá aj vypočítať kde sa nachádza rosný bod v stavebnej konštrukcii pri určitej skladbe, rozdielu teplôt v interiéry a exteriéry a percentom nasýtenia vzduchu vodnými parami.
Čo sa týka výroku „tehlu netreba zatepliť“, toto tvrdenie je pravdivé v tom zmysle, že to nie podmienka pre kolaudáciu, či pre splnenie momentálne platnej normy. Jednoducho, nikto a nič neprikazuje tak urobiť. Je na každom ako sa rozhodne.
0
lajkov
@cacato Súhlasím, že infražiariče majú nesporné výhody, avšak nie každému vyhovuje, keď na neho pôsobí priamo infračervené žiarenie. Tento pocit je veľmi podobný slnečnému žiareniu, keď sa slnko "oprie" človeku do tváre. Odporúčam pred kúpou najprv niekde vyskúšať, či tento typ kúrenia vyhovuje jeho budúcemu majitelovi.
0
lajkov
@unaghy Pozor na rozdielnosť: vzduchotesnosť a parotesnosť... V 1. a na zač. 2. odstavca... :-(
Článok sa načítava...
1
lajkov
@unaghy Dobrý den. Vaše tvrzení je klasický výmysl spojený se zjednodušením celé problematiky difuze vodní páry a kondenzace do jediného hodnoceného parametru a tím je teplota v konstrukci. Je to velmi rošířený omyl a i na TZB se takto často prezentuje. Aby někde zkondenzovala voda, čili aby přešla z plynného skupenství do skupenství kapalného, musí být splněny dvě podmínky současně. Jedna podmínka je ta teplota kterou se zabýváte a druhá je relativní vlhkost právě v tom bodě konstrukce, kterou vlastně zkoumáte. Rozhodující je potom výsledek, zda v tom bodě je současně taková relativní vlhkost a teplota, aby začala kondenzace, čili musí se dosáhnout rosného bodu. A co je rosný bod ? Rosný bod je teplota při které je vzduch nasycen vodní párou tak, že RV dosáhne 100% a více vodní páry už v sobě neudrží v plynném stavu, tak začne kondenzovat.Jak to všechno probíhá ? Difuze vodní páry probíhá na základě rozdílných parciálních ( čili dílčích ) tlaků vodní páry v interiéru a v exteriéru. ( Základní vlastnost vzduchu je, že čím má vyšší teplotu, tím větší množství vodní páry v sobě udrží ve formě plynné ). Z toho vyplývá, že v zimě je v iteriéru vyšší teplota a tím pádem vyšší RV, jak v exteriéru. To znanemá, že v interiéru je vyšší parciální tlak vodní páry, jak v exteriéru. Z toho opět vyplývá, že difuze probíhá jednosměrně z interiéru do exteriéru. Nyní je potřeba si uvědomit, že difuze probíhající na základě parciálních tlaků se zastaví, když se ty tlaky vyrovnají ( je to jako spojené nádoby ). Čili obecně rozšiřovaný omyl, že vodní pára dorazí až někam do exteriéru zase tak moc pravdivý není a proto celkovou situaci s kondenzací nelze posuzovat pouze z hlediska teploty v průřezu konstrukce. Musí se vzít v úvahu obě podmínky současně.Ještě se do toho promítá vliv difuzního odporu jednotlivých materiálů, ze kterých je konstrukce složena. ( příkladem jsou třeba parozábrany na interiérová straně a difuzní fólie na exteriérové straně zateplování střešních kostrukcí a dřevostaveb ). A potom je jasné, že je hodně konstrukcí, kde ke kondenzaci nikdy nedochází, jsou konstrukce, kde ke kondenzaci dochází, ale bilance zkondenzované a odpařitelné vody je bezpečná a jsou konstrukce vyloženě špatné, kde dochází k masivní kondenzaci a bilance vody je totálně špatná a konstrukce má vlivem promočení omezenou životnost. A všechno se dá předen vypočítat a stanovit postup bezpečné realizace. A nejbezpečnější a nejjednoduší realizace zateplování je vnější kontaktní systém , který je skoro blbuvzdorný. Kupodivu 5 cm EPS na cihelné stěně tlusté 45 cm je konstrukce z hlediska kondenzace naprosto bezpečná. Co je ale nebezpečné, je kombinace zateplení a výměny starých netěsných oken, které nám samovolně větraly a nepřetržitě odváděly nadbytečnou vlhkost ven, novými, těsnými okny. A nikdo neumí větrat, protože to nepotřeboval. A pravá příčina vlhnutí domu a následného výskytu plísní je nedostatečné větrání.
S pozdravem Laďa
0
lajkov
@ladajaskva Váš výklad dopĺňa môj príklad o faktor percenta nasýtenia vzduchu vodnými parami. Pre zjednodušenie som tento faktor priamo nespomenul. Spomenul som ho avšak v pasáži - "Ďalšia možnosť je udržiavať nasýtenosť vzduchu vodnými parami v interiéry na veľmi nízkej úrovni, čo nie je vôbec jednoduché." To čo opisujete na konci je ďalší prípad, ktorý môže nastať priamo v interiéry, ja som opisoval čo môže nastať v stavebnej konštrukcii.
0
lajkov
@blacksr Nie som si istý či existuje medzi nimi rozdiel. Pri vzduchotestnosti zabraňujeme prechodu vzduchu, ale nespomína sa pri akom percente nasýtenosti vzduchu vodnými parami. Pri parotesnosti zabraňujeme prechodu vzduchu nasýteného vodnými parami, ale taktiež sa nespomína pri akom percente nasýtenosti vzduchu vodnými parami.
0
lajkov
@unaghy ak to dobre navrhnes, ani nevies , ze to tam mas, zakladom je sptavny navrh pozicie a poctu panelov
0
lajkov
@unaghy
@ladajaskva Díky mládenci, vidím, že ste odborníci od fachu. Ladaskvaja mi trošku uľavil. Vy stále spomínate polystyrén, no ja mám vatu. Myslím si, že vata má trochu lepšie vlastnosti, tým že "dýcha".
@peter21 Vedel by si mi poslať tip na niekoho, ktorý sa v tom pohybuje? Jeden tip už mám od "tajomného darcu". 8-) Chcel by som potom porovnať a vybrať iba pozitíva od oboch predajcov. Díkes a držte sa.
0
lajkov
@cacato vedel, ale to mi mohlo vyzarat ako reklama a to by som bol nerad, ak sa na tomto fore da poslat nejako sukromny mail tak to skus a dam ti typ
0
lajkov
@peter21
@unaghy
@ladajaskva
Podľa projektu mám vyrátané dokopy 7620 Watt. To akú budem mať priemernú spotrebu?
0
lajkov
@cacato To je celkem těžká otázka. Nicméně mohu přesně vypočítat nezávazný výsledek z odhadem dosazených a v podstatě vymyšlených hodnot. Průměrtná tepelná ztráta za topné období bývá zpravidla polovina výpočtové tepelené ztráty, čili 7.600 W : 2 = 3.800 W. ( Proč je jasné - TZ se počítá na teplotní rozdíl 32 °C a skutečnost bývá 16°C ). Délka topné sezóny bývá zpravidlka u takových domů cca 240 dnů ( ale může se lišit až o +,- 30 dnů ). Den má 24 hodin, což je jedinná nezpochybnitelná hodnota pro výpočet. Výpočet :
3.800 x 24 x 240 = 21.888.000 Wh = 21.888 kWh A jelikož neznám cenu elektriky na Slovensku, tak si ji tam dosaďte a nezapoměňte ještě připočítat stálou měsíční platbu za rezervovaný příkon podle velikosti hlavního jističe. To je cifra na mrtvici a nějaké infrapanely to nezachrání, protože jejich zázrčné úspory jsou reklamní masáž. Vidím pouze 2 možnosti : snížit TZ na polovinu, nebo pořídit pořádné tepelné čerpadlo .
S pozdravem Laďa
1
lajkov
@ladajaskva ..láďo,láďo..to ste mu teda&peknú hovadinu vyrátal..chudák chlap..to je pomaly na slućku..ste śikovný chlap, aspoň podľa toho ako pomáhate synovy, sám ako si hádam ja 5x prerábate a dorábate dom..tak by ste mohli hádam tomu chlpovi hodne presne vyrátať koľko bude potebovať kWh na to kúrenie pri strate ćo uviedol a nie od brucha..máte urćite na viac :-)
0
lajkov
@ladajaskva
@pr
fuuu.... platit za elektrinu viac ako 500e mesacne by som nechcel....
0
lajkov
@ladajaskva Fúú! Už som si dával oblad. Ja som urobil chybu. Viem, že vlastne z nijakých parametrov, sa nič vyrátať nedá. Alebo? Aj tak díky moc. Teraz vlastne rozmýšľam, prečo som tú chalupu začal stavať. Na začiatku bolo: Daj Porotherm, nič lepšie neni. Atď, atď. A na byte platím 180e mesačne. Ani z voza, ani na voz.
0
lajkov
@pr já tě mám taky rád. ty jsi vyrátal kulové a jenom machruješ. a kecy že 5 x prerábám a dorábám dom jsou pouze kraviny. zateploval jsem barák pouze jednou, abych nemusel platit tolik za energie. a stejným způsobem jako ty, se prezentuje na TZB jeden největší joudakašpárek z celé EU. ale ty jsi projektant a sdělils úplné nic. jestli je to s tvým projektováním stejné, tak chudáci investoři. mimochodem neumíš zde sdělit nic o rozdílu v účinnosti elektrokotle versuz topné kabely. tak laskavě odpovídej jenom na to, co víš.
0
lajkov
@cacato
@ladajaskva
nemozem suhlasit s hodnotou spotreby pretoze mne to vychadza priblizne na 9000 kWh, a to je ine cislo , pri cene ZSE DD5 NT 0,104897 Eur/kW sme na 944 Eur rocne. Den sice ma 24 hodin ale aby pocas 240 dni islo kurenie plnych 24 hodin denne, to urcite nie. Na to je tam regulacia s hystereziou. Zaroven ja malo lokalit na Slovensku, kde sa berie do uvahy 240 vykurovacich dni, napr pre juh SR sa pocita asi 180 dni v priemere.
0
lajkov
@cacato a este dodatok, daj si spravit ponuku nejakej firme a uvidis , ze tie cisla budu ine.
0
lajkov
@peter21 Dobrý den. Tož to je jiná. Tady je vidět, že se to relevantně nedá určit, protože neznáte ani umístění domu, čili délku topného období, ani teplotní pásmo, ani velikost solárních zisků, prostě jedinné dvě konstanty je 24 hodin a ta TZ. Můžete sem dát ten Váš výpočet ? Děkuji.
S pozdravem Laďa
Nenašli ste čo ste hľadali?
Podobné diskusie
opakovane pokazene podlahove kurenie - …
16. 10. 2020
6
elektrické kurenie
01. 08. 2019
44
Podlahové kúrenie elektrické alebo tepe…
02. 11. 2018
5
Kurenie elektrickym radiatorom v starso…
09. 09. 2018
24
Teplovodne kurenie a elektricka rohoz
21. 01. 2018
14
elektricke kurenie podlahove
28. 12. 2017
55
kurenie elektricke, vodne alebo infra ?
22. 08. 2017
14
Elektricke kurenie
07. 02. 2017
62
elektrické kurenie radiatory vs. podlah…
07. 11. 2016
10
Elektricke kurenie Fenix,Heatflow
29. 12. 2015
7